Carsharing

Carsharing neboli sdílení aut se i u nás stal již běžným druhem dopravy, zejména ve velkých městech. Vyplatí se zhruba při ročním nájezdu 10 000 km a méně. Mezi výhody patří to, že odpadají starosti o servis a údržbu auta. Můžete si také vybrat jiný typ auta pro každou cestu – rodinné kombi na dovolenou, městské vozidlo na malý nákup.

Myšlenka sdílení aut vychází z toho, že v dnešním moderním světě auto nepotřebujete vlastnit, naopak se bez něho docela dobře obejdete, jako např. car free rodina.

Jak funguje carsharing

Způsob použití sdílených aut se hodně liší podle typu carsharingu. Existuje několik typů carsharingu, které se liší tím, kdo auta vlastní a jakým způsobem si auto rezervujete:

  • Station-based carsharing – firma nebo sdružení provozuje flotilu aut. Uživatelé si auta rezervují dopředu přes webovou nebo mobilní aplikaci. Platí se za rezervované hodiny a ujeté kilometry. Auta se vyzvedávají a vracejí na předem daném místě.
  • Free-floating carsharing – podobné předchozímu případu s tím rozdílem, že vozidla je možné vyzvedávat a vracet v rámci celého města. Kvůli tomu, ale není možné je rezervovat dlouho dopředu.
  • Peer-to-peer carsharing – zprostředkování zápůjček soukromých aut mezi lidmi

Podívejme se podrobněji na výhody a nevýhody jednotlivých typů carsharingu.

Roundtrip carsharing

Firma, provozující roundtrip nebo také station-based carsharing vlastní flotilu aut, kterou provozuje. Do aut je typicky namontována technologie, která umožňuje přístup do vozidla pomocí čipové karty nebo mobilní aplikace (viz obrázek). Auta stojí na vyhrazených místech, někdy označených logem firmy. Velkou výhodou station-based carsharingu je to, že si auto můžete rezervovat dlouho dopředu a víte přesně, jaké auto to bude a kde bude stát. Nevýhodou je nutnost vracení a vyzvedávání na určených místech, což prodlužuje čas cesty a přináší jisté nepohodlí. Vozový park bývá rozmanitý, od malých městských vozidel, přes rodinná auta až po devítimístné dodávky.

Mobil s aplikací pro carsharing a čipovou kartou pro otevírání aut
Auto v mobilu

Variantou je zone-based carsharing, kdy auto můžete zaparkovat i vyzvednout v rámci určené parkovací zóny. Vozidla najdete v aplikaci na chytrém telefonu.

Carsharing tohoto typu je historicky nejstarší, původně vznikl v místních komunitách, které si předávaly klíče z ruky do ruky. Vozidla jsou mnohem lépe využitá – většina firem uvádí, že sdílené auto jezdí 30%-40% času, což je mnohem více než 4%, která se uvádějí pro soukromá auta. Údaje z Německa (viz obrázek níže) ukazují, že tento typ sdílení aut úspěšně nahrazuje soukromá auta a tedy pomáhá zlepšovat dopravní situaci ve městě a šetří parkovací místa. Údaj, že jedno sdílené auto nahradí až 10 soukromých se tedy týká pouze tohoto typu carsharingu, nikoli všech typů, jak se někdy mylně uvádí.

Free-floating carsharing

Flotila firmy, provozující free-floating carsharing, je typicky mnohem větší a jednotnější. Ve velkých městech, které jsou hlavní doménou free-floating carsharingu, mohou společnosti provozovat stovky až tisíce aut. V tomto modelu funguje celé město jako jedna velká parkovací zóna a auto si můžete převzít a odstavit kdekoliv. Tím pádem si ale nemůžete rezervovat konkrétní auto a tyto společnosti typicky ani neumožňují rezervaci dopředu.

Carsharing tohoto typu je většinou výrazně dražší hlavně pro krátké výpůjčky, které dělají většinu tržeb. Některé společnosti účtují ceny za minutu a cenově se blíží jízdě taxíkem.

Free-floating carsharing potřebuje pro úspěšný provoz velkou flotilu aut, která musí být kdykoli k dispozici, tato auta tedy často stojí i několik dní na stejném místě. Typický čas provozu sdíleného auta v tomto režimu je méně než 10%, což se příliš neliší od soukromého auta a tedy nepřispívá k úspoře parkovacích míst ve velkých městech. Díky způsobu použití (krátké jízdy) je také konkurencí taxíkům a hromadné dopravě a nevede k nahrazování soukromých aut sdílenými (viz obrázek).

Procento rodin, které nevlastní auto podle typu carsharingu, který používají.
Procento domácností v německém Frankfurtu, které nevlastní auto. První sloupeček ukazuje domácnosti používající pouze roundtrip carsharing. Druhý sloupeček domácnosti používající roundtrip a free-floating carsharing od jedné firmy. Třetí sloupeček ukazuje domácnosti používající pouze free-floating carsharing. Čtvrtý sloupeček ukazuje domácnosti, které používají carsharing od několika poskytovatelů, z toho aspoň jeden free-floating.

Peer-to-peer carsharing

Nejnovějším přírůstkem do rodiny je tzv. peer-to-peer carsharing neboli sdílení soukromých automobilů mezi lidmi. V tomto režimu nabízejí lidé svoje vlastní automobily na platformě provozovatele carsharingu, který je vlastně pouze zprostředkovatelem výpůjčky (podobně jako např. AirBnB v případě zprostředkování pronájmu ubytování).

Peer-to-peer carsharing nabízí zajímavou možnost přivýdělku těm, kterým jejich auto většinu času stojí nečinně před domem (a takových je hodně). Poptávajícím potom nabízí výběr z hodně velké škály vozidel. Musí se ale připravit na to, že technický stav vozidla není zaručený. Nevýhodou je také nemožnost půjčit si auto jen na pár hodin (minimální doba půjčení bývá jeden den) a nutnost při každé výpůjčce uzavírat novou smlouvu.

Pro koho je carsharing výhodný?

Obecně se uvádí, že carsharing je výhodný pro lidi, kteří najezdí ročně méně než 10 000 km. Přehledný graf a výpočet srovnání nákladů vlastního a půjčeného auta je vidět například na www.srovnator.cz.

Carsharing má ale i jiné výhody než jenom finanční. Průměrné stáří auta v České republice nedávno dosáho 15 let a vozový park dále stárne. Carsharingové společnosti naproti tomu nakupují nová auta a pravidelně je obnovují.

S vlastním autem také obvykle nedokážete odstěhovat skříň, kdežto ve sdílených flotilách se nějaká ta dodávka najde. Carsharing může také sloužit jako druhé auto do rodiny nebo doplněk služebního auta. Pro technologické nadšence může být zajímavé, že carsharingové společnosti často experimentují s hybridními auty nebo elektromobilitou, takže je možné si tyto novinky nezávazně vyzkoušet v běžném provozu.

Elektromobil Renault Zoe

Sdílení aut v České republice

V České republice vznikl carsharing v roce 2003 založením občanského sdružení Autonapůl, které se později transformovalo na družstvo. V roce 2013 se přidali první konkurenti a dnes působí v Česku až 10 firem, zejména v Praze.

Před několika lety vznikla Asociace českého carsharingu, která poskytuje data o celém trhu. Podle údajů asociace jezdilo v červnu 2019 v České republice 760 aut (viz graf).

Asociace zastupuje také carsharingové firmy při jednání s radnicemi velkých měst. Díky tomu už se podařilo vyjednat podporu pro parkování sdílených aut v největších českých městech, hlavně v Praze, Brně, Českých Budějovicích a Plzni. Přesné podmínky se v různých městech liší, ale v zásadě mohou sdílená auta parkovat v zónách rezidentního parkování zdarma nebo za paušální roční poplatek. Tento poplatek ale hradí carsharingová společnost, takže pro uživatele carsharingu je parkování v tzv. modrých zónách úplně zdarma.

Co není carsharing, ale hodí se

Některé způsoby použití auta se nedají označit jako sdílení, ale s carsharingem se výborně doplňují. 

V Česku je časté využití jednoho auta v širší rodině, např. rodiče půjčují auto dětem nebo sourozenci mezi sebou. Auto z profesionální carsharingové společnosti může potom sloužit jako doplněk pro případy, kdy rodinné auto není k dispozici (např. je v servisu) nebo není vhodné pro daný účel (např. dodávka pro stěhování).

Podobně může sdílené auto sloužit jako druhé auto do rodiny. Pokud např. jeden z rodičů jezdí pravidelně do práce autem, druhý může čas od času využít sdíleného auta pro cestu k lékaři s dítětem.

Ne vždy je nutné auto řídit, někdy je možné využít toho, že někdo jiný už jede stejným směrem jako vy. I Česku existují specializované servery, které propojují řidiče s lidmi hledajícími spolujízdu, například blablacar.cz.

Lidé, kteří používají carsharing, také mohou pro cesty po městě použít taxi, např. Liftago, které má velmi pěkně zpracovanou mobilní aplikaci.

Další druhy dopravy

Se sdílenými auty se výborně doplňují i další druhy dopravy. Pro Prahu je třeba přehledně mapuje projekt Čistou stopou.

Zejména je to MHD, která dokáže hlavně ve velkých městech pokrýt většinu dopravních potřeb svých obyvatelů.

Zvláštní kapitolou je cyklistika. Většina Čechů má svoje vlastní kolo a pro pravidelné cesty do práce je to často nejvhodnější způsob dopravy ze zdravotních a environmentálních důvodů. Auto je potom potřeba jen o víkendech a na delší cesty.

Uživatelé carsharingu také častěji používají sdílená kola, např. Rekola nebo koloběžky.

Mezi městy je pohodlnou cestou například vlaková doprava. Autonapůl navázalo spolupráci s národním dopravcem České dráhy v rámci bonusového programu ČD body.