Společné zážitky k dobrému partnerskému vztahu patří. A když si Eliška Vozníková z Brna přála k narozeninám „výlet s překvapením“, jeden takový její manžel Vráťa naplánoval do atraktivních míst od Prahy až po Liberec. Unikátní hotel na Ještědu, Drábské světničky nebo třeba návštevu restaurace situované v letadle na dálničním odpočívadle u Bakova nad Jizerou. Stačilo už jen vyřešit, jak celý víkend jako tehdy ještě bezdětná car-free rodina absolvují.
Preferujeme veřejnou dopravu, ale na některá místa nás nedoveze
Eliška s Vráťou jsou dlouhodobě car-free rodina z přesvědčení.
„Cesty, které obvykle podnikáme, snadno zvládáme veřejnou dopravou. Bydlíme v Brně, kde funguje poměrně kvalitní MHD, a za rodinou či k přátelům se dostaneme vlakem nebo autobusem obvykle s jedním přestupem. Od té doby, co se nám narodil syn, to zvládáme i s ním, navíc ocení možnost projít se po vlaku než být přikurtovaný do sedačky. A když už vyrážíme někam do zahraničí, jsou to obvykle exotické destinace, kam bychom autem nedojeli,“ vysvětluje Eliška, která ohlídala, že původní plán rodiny bez auta dodrželi.
„Výjimkou bylo krátké období, kdy jsme si na svatební cestu jednoúčelově pořídili kabriolet, ale s tím záměrem, že ho pak stejně prodáme. Přitom jsme si taky ověřili, že řešit povinné ručení, dálniční známky, havarijko, technickou, to fakt není naše hobby, takže tyhle starosti rádi přenecháme jiným,“ dodává Eliška.
Za málo času chtěli stihnout hodně cílů
Před Vráťou tak stála otázka, jak naplánovat atraktivní program, stihnout v krátkém čase co nejvíc cílů a ponechat si prostor na improvizaci.
„Když jsem se podíval, co zajímavého můžeme po cestě vidět, rychle mi došlo, že přestupy mezi vlakem a autobusem by nás zbytečně limitovaly a možná i stresovaly. To při manželském výletu fakt nechcete. Spoje nenavazovaly nebo nám na prohlídku nenabízely dost času. Hodně jsem stál třeba o oběd v letadle odstaveném vedle dálnice, ale pěšky z Bakova by to trvalo neskutečně dlouho. Navíc tahat se pořád s veškerou bagáží se nám taky nechtělo, když jsme každou noc spali někde jinde,“ popisuje plánování Vráťa.
Veřejná doprava jako univerzální dopravce pro výlet tak padla. Protože chtěl navázat na svatební cestu, hledal nabídky půjčoven s kabriolety. Cena za výpůjčku vycházela na čtyři dny včetně víkendu okolo 10–12 000 Kč, k tomu je nutné připočíst palivo (auto se vrací s plnou nádrží) a vratnou kauci minimálně 10 000 Kč.
„Chtěl jsem auto, kde mám jistotu, že se o něj někdo profesionálně stará. Profi půjčovny to sice garantují, ale když si vezmu administrativu okolo, kauci, místo vyzvednutí, prostě se mi do toho nechtělo. Lidi z P2P carsharingu by mi auto sice přiblížili, kam jsem potřeboval, jenže kabrio, u nějž jsem předpokládal solidní stav, vycházelo klidně na tři a více tisíc na den. To už mi přišlo trochu drahé, jenže u těch levnějších už jsem měl kvůli stáří aut celkem obavy o jejich technický stav,“ svěřuje se organizátor výletu.
Vyhrála kombinace autobusu a carsharingu Autonapůl
Vráťa byl rozhodnutý, že chtějí čas využít na maximum. Škrtání v programu nepřicházelo v úvahu. Výhodou Vozníkových je, že jsou už od své svatby v roce 2015 uživatelé carsharingu Autonapůl.
„Hlavním cílem výletu byl nocleh v hotelu na ještědském vysílači. Našel jsem termín, kdy mají volný pokoj, zabookoval jsem pobyt a manželce jen nahlásil, na kdy si nemá plánovat žádný program. Místa, která navštívíme, jsem jí neříkal, chtěla přece překvapení. V Praze byla volná Octavie v Karlíně kousek od autobusáku na Florenci, takže jsem si ji hned zarezervoval, koupil jsem jízdenky z Brna a zbytek jsem nechal na aktuálním vývoji situace,“ svěřuje se Vráťa.
Má jedinou výhradu – že Autonapůl nemá v nabídce kabriolet. A i když by ho v nabídce uvítal, považuje za logické, že (zatím) v nabídce carsharingu není.
Výlet po Drábských světničkách se líbil, ubytování na Ještědu nadchlo
Jak sám říká, byl Vráťa zvědavý, jak se jeho plán potká s Eliščinou náladou a preferencemi.
„Musím sebekriticky přiznat, že nápad na čarodějnickou prohlídku zámku v Dětenicích se s pozitivním přijetím nepotkal. Kdybychom jeli autobusem, byli bychom trochu v pasti a museli nějak zaplácnout dvě volné hodiny. Takhle jsem prostě mrknul, co zajímavého je poblíž, sedli jsme do auta a vyrazili na zámek Loučeň. Takže carsharing zafungoval i jako prevence potenciálního rozladění,“ směje se zpětně Vráťa.
„Díky autu jsme byli flexibilní, díky veřejné dopravě jsme zanechali menší ekologickou stopu a díky chytré kombinaci více druhů dopravních prostředků jsme navíc ušetřili,“ pochvaluje si Vráťa.
Pokud auto nepotřebujete denně, jděte do carsharingu
Vozníkovi na carsharing nedají dopustit. Po zkušenosti s vlastním autem, které „šlo z domu“, jakmile splnilo svůj účel, jsou s carsharingem naprosto spokojení.
„I když našemu kabriu nic nechybělo, znamenalo pro nás zbytečné starosti a náklady navíc. A vzhledem k našemu ekologickému pohledu na svět jsme při vlastnictví auta neměli úplně čisté svědomí. Auto je něco, co je v našem každodenním životě zbytné, pokud existuje snadná cesta, jak auto v bezvadném stavu získat na pár kliknutí. Díky Autonapůl máme k dispozici elektrický Renault Zoe, kterým si sjedeme pro velký nákup nebo pro víno k oblíbeným vinařům, a když náhodou potřebujeme, máme auta na výlety po celé republice,“ vypočítává výhody Eliška Vozníková.
„Vlastně si teď soužití s autem ani neumíme moc představit. Vlastnit auto je pro nás zbytečné, protože ho máme kdykoli a kdekoli v Brně i po celé republice. Zaplatíme jenom to, co skutečně projezdíme, nezabíráme zbytečně místo na ulici, neřešíme problémy s parkováním, a přitom jsme díky carsharingu Autonapůl maximálně flexibilní,“ shrnuje Vráťa Vozník.
Vytváříme prostor pro lidi. Společně.